Tisková zpráva 3. 8. 2022
Vyjádření Iniciativy Hlavák k současné situaci na Hlavním nádraží v Praze
Stovky ukrajinských uprchlíků se denně na hlavním nádraží v Praze obrací na dobrovolníky z Iniciativy Hlavák. Ta je jedinou celodenně fungující organizací přímo na místě, a dlouhodobě tak musí suplovat humanitární pomoc, kterou by měl poskytovat státní aparát.
Od března se mohli na nádraží uprchlíci najíst, získat informace a v případě tranzitu přespat, později se tato pomoc přesunula do Humanitárních kempů v Malešicích a Troji a vznikl jen tzv. Front desk, skládající se z představitelů HZS a cizinecké policie. Ti ověřovali příchozí uprchlíky a následně je posílali do KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině).
Od konce července však uprchlíkům není k dispozici ani tento Front desk. I přesto stále platí, že se každý den od 9:00 do 23:30 může kdokoliv, kdo potřebuje pomoc, obrátit na „růžové vesty“. Iniciativa Hlavák nádraží nikdy neopustila a stále poskytuje informační a navigační pomoc, podává základní občerstvení z veřejných sbírek a zůstala spolu s RomPraha jediným spojením na HZS a cizineckou policii. Denně takto na nádraží pomůžeme 200-450 Ukrajincům. Už to nejsou tisíce uprchlíků jako na začátku válečného konfliktu, ale číslo je to stále vysoké.
Náplň pomoci se za tu dobu navíc zásadně proměnila. Z původního zařizování jízdenek a poskytování základních informací teď řešíme mnohem specifičtější případy. Chodí za námi lidé, kteří mají Hlavák zažitý jako první místo, kde se jim v Česku dostalo pomoci. Obrací se na nás oběti domácího násilí nebo ti, kteří přišli o původně poskytnuté ubytování. Zájem o poskytování ubytování uprchlíkům byl v prvních měsících války vysoký, a to jak ze strany soukromých osob, tak i ubytovacích zařízení. Se začátkem turistickém sezóny ale tento zájem opadl a tisíce uprchlíků si musely hledat nové ubytování v přeplněné Praze. Jako první místo, kam jít, je často napadl právě Hlavák.
Vedle řešení těchto situací navíc stále přijíždějí lidé, kteří mohli Ukrajinu kvůli průběžnému otevírání koridorů opustit až po několika měsících války, a jsou ve špatném fyzickém a psychickém stavu. Jakákoli pomoc je pro ně pak alespoň částečným vysvobozením z válečného marasmu.
Iniciativa Hlavák již několik měsíců úzce spolupracuje s Českým červeným křížem Praha 1 a neziskovou organizací Člověk v tísni, která nám poskytuje právní a finanční pomoc v rámci programu SOS Ukrajina. Bez finanční podpory ČvT by bylo fungování Iniciativy na hlavním nádraží velmi obtížné a poskytovaná pomoc omezená. Iniciativa Hlavák však nadále chce, a bude pokračovat v pomoci uprchlíkům, dokud válka na Ukrajině neskončí.
Iniciativa Hlavák působí na Hlavním nádraží v Praze již téměř 7 let a jejím cílem je pomáhat lidem na útěku bez ohledu na národnost. V současnosti je jedinou z organizací, která koordinuje a poskytuje pomoc lidem na útěku z Ukrajiny na „Hlaváku“. Iniciativu lze v současné době podpořit jak finančně, a to příspěvkem na sbírku Iniciativa Hlavák na Donio, tak ve formě občerstvení pro dobrovolníky, kteří se na místě nonstop střídají.
Vyjádření IH k uzavření pražského KACPU
Iniciativa Hlavák nesouhlasí s uzavřením Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajincům (KACPU). Voláme také pro posílení informačních služeb pro uprchlíky přijíždějící do Prahy.
Naši dobrovolníci jsou zpravidla zpravidla první, s kým se uprchlíci po svém příjezdu do Prahy setkávají. Z našich zkušeností z terénu je zjevné, že potřeba po pomoci uprchlíkům přetrvává. Rozhodnutí o uzavření KACPU spojené s ukončením ubytovávání nově příchozích uprchlíků v Praze se dotkne těch, kteří sami nemohou svoji situaci v neznámém prostředí vyřešit. Na základě svých zkušeností věříme, že značná část z nich přesto v Praze zůstane, a to s veškerými riziky sociálního vyloučení, nelegálního zaměstnávání a s absencí jakýchkoliv důvěryhodných informací o svých právech a možnostech řešení své situace.
Ti uprchlíci, kteří jsou připraveni se přesunout do jiných krajů, na to často nemají prostředky. Vnitrostátní vlakové i autobusové jízdenky jsou pro ukrajinské uprchlíky placené. Pokud lidé na útěku dorazí do Prahy, čistě proto, že se jedná o známé město a dopravní uzel, nemohou v tuto chvíli sami odcestovat do krajů, kde by měli možnost o dočasnou ochranu zažádat.
Kromě prostředků chybí ukrajinským uprchlíkům především informace. Informační služby na pražském Hlavním nádraží v tuto chvíli poskytují pouze dobrovolníci Iniciativy Hlavák (frontdesk provozovaný cizineckou policií a hasičským záchranným sborem funguje jen několik hodin denně a nemá informační funkci). Transparentní komunikace v rodném jazyce uprchlíků a přehledné informace o dostupných službách je přitom pro průběh registrace i případné relokace zcela klíčová. Situace, kdy uprchlíci přijedou do Prahy, registrační centrum je zavřené a na nádraží není žádný oficiální infopoint, nahrává zprostředkovatelským agenturám a dalším možnostem zneužívání či vykořisťování uprchlíků.
Víme, že podíl ukrajinských uprchlíků v Praze je v porovnání s jinými kraji vysoký, ale každé hlavní město vždy nese v podobných krizích větší zátěž než menší města a obce. Řešením je přerozdělování uprchlíků do dalších krajů s nabídkou ubytování, pracovních příležitostí a vzdělávacích kapacit spojená s transparentní, dostupnou komunikací směrem k lidem na útěku.
Do Prahy jako kontaktního a dopravního centra naší země budou lidé přijíždět i nadále. Nelze je nechat bez informací a bez pomoci. Vyzýváme proto vedení hlavního města, aby činnost Krajského asistenčního centra obnovilo a posílilo své informační služby a komunikaci s uprchlíky.
Jako možné a vítané řešení vnímáme systém relokací, pokud bude vyvíjen ve spolupráci s vedením krajů, příslušnými institucemi, experty a neziskovými organizacemi.
Jednou z hlavních priorit českého předsednictví EU je zvládnutí uprchlické krize. Nebudeme-li schopni ji zvládnout v našem hlavním městě, budou i ostatní priority českého předsednictví vyznívat jen málo věrohodně.
Válka na Ukrajině bohužel není ani zdaleka u konce. I proto je rušení osvědčených způsobů institucionální pomoci uprchlíkům krátkozraké a riskantní.
dne 16.června 2022
Iniciativa Hlavák
Prohlášení Iniciativy Hlavák k ukončení humanitární pomoci na Hlavním nádraží
Na konci května má končit humanitární pomoc na Hlavním nádraží. Nebude tedy poskytovaná možnost nouzového noclehu, potravinové pomoci, výdej základních hygienických potřeb či lékařská pomoc, které na nádraží fungovaly doteď. Nevnímáme ukončení pomoci jako dobré řešení. Jsme si vědomi existenčního ohrožení, do něhož se jeho následkem stovky lidí dostanou. Jsme si ale rovněž vědomi kontextu, v němž k rozhodnutí došlo.
Zřizovatelem help pointu na Hlavním nádraží je Magistrát hl.m. Prahy, jejich provozovatelem je Organizace pro pomoc uprchlíkům. Iniciativa Hlavák sice nabírá, školí a koordinuje stovky dobrovolníků, nicméně se stále jedná o svépomocně organizovanou skupinu bez právní subjektivity. S Organizací pro pomoc uprchlíkům jsme v každodenní intenzivní součinnosti, nemáme ale hlasovací právo na krizovém štábu.
Situace na nádraží není v současné podobě udržitelná, Podmínky nejsou pro uprchlíky důstojné ani bezpečné, a dlouhodobě se stále zhoršují. Mimo jiné díky naší urgenci vzniklo v Tróji stanové městečko, jeho kapacita je ale výrazně menší než počet nocujících na nádraží a většina uprchlíků se do něj nastěhovala nikoliv z prostor nádraží, ale z rovněž potřebných kapacit lidí čekajících v asistenčním centru. K vyřešení humanitární krize na nádraží a jeho odtížení tedy nedošlo. Naše provizorní nocovací kapacity byly dlouhodobě nastavené na pomoc maximálně 250 lidem, přesto jsme v posledních dnech běžně pracovali až s více než 500 nocujícími uprchlíky.
Alespoň ty nejzákladnější potřeby se nám podařilo krátkodobě zajišťovat díky podpoře občanské společnosti a dárcům, kterým není osud lidí v nouzi lhostejný. Jsme si ale zcela vědomi toho, že tento typ komplexní humanitární pomoci nejde dlouhodobě provozovat z darů veřejnosti. Bez návaznosti následující péče a služeb zároveň naše práce postrádá smysl, dochází ke kumulaci uprchlíků v nouzi bez dalších vyhlídek a možností řešení.
Máme ale pochopení pro to, že Správa železnic, drážní hasiči, ale ani neziskový sektor, nemohou dlouhodobě suplovat funkce státu a doufáme, že závažnost současné situace alespoň donutí stát k efektivní a komplexní pomoci těm lidem na útěku, kteří končí zcela mimo záchrannou síť.
Zhodnocení situace na nádraží by bylo neúplné bez upozornění na to, že tato nesmírná nouze a selhání sociálního státu disproporčně postihuje uprchlíky romského původu. Je pro nás jen velmi těžko představitelné, že v situaci, kdy by na nádraží spaly na podlaze stovky dětí patřící k etnickým Ukrajincům, by byla odezva ze strany státu stejně omezená a restriktivní.
Reagovat na neudržitelnou situaci na Hlavním nádraží ukončením poskytování veškeré pomoci však považujeme za velmi nešťastné a nehumánní východisko. Jako cestu ke zlepšení této situace bychom naopak očekávali větší pomoc státu vedoucí ke zlepšení podmínek pro přijíždějící uprchlíky. Jednalo by se především o zajištění důstojného ubytování, aby lidé nebyli nuceni trávit v prostorách nádraží delší dobu.
V této souvislosti apelujeme na média, aby celou situaci monitorovala, zjišťovala informace o dalším osudu lidí, kteří skončí po navrhovaném uzavření pomoci na nádraží na ulici, a aby byly veřejně známé životní podmínky v detenčních centrech a rozdíly mezi postupem při procesu získávání dočasné ochrany v závislosti na etnicitě.
My, dobrovolníci Iniciativy Hlavák, budeme situaci na nádraží dále sledovat a hlídat, aby byla dodržována práva uprchlíků a zákonné postupy. Přestože bylo rozhodnuto, že současná podoba pomoci v budově nádraží bude 31.května končit, je klíčové, jak bude způsob uzavření proveden a jakou formou pomoci bude nahrazen.Není možné tyto stovky lidí vyhodit ze dne na den na ulici, a stejně tak je nehumánní přestat poskytovat pomoc dalším přijíždějícím uprchlíkům. V rámci svých možností jako dobrovolnického uskupení se budeme snažit lidem na útěku zajistit co nejdůstojnější podporu.
Intenzivně pracujeme na možnostech transformace svého působení tak, abychom mohli pomáhat co nejefektivněji a nejudržitelněji. Sami to ale nezvládneme. Nadále voláme po systémovém řešení prohlubující se humanitární krize. Na nádraží působíme od roku 2015 a budeme na něm působit i po navrhovaném uzavření uprchlického centra. Cílem Iniciativy Hlavák bude vždy obrana lidské důstojnosti a rovnosti před zákonem.
19.5. 2022
Iniciativa Hlavák
Ocenění pro Iniciativu Hlavák
Máme obrovskou radost! Dnes jsme z rukou Česká asociace streetwork, z.s. obdrželi Cenu Správní rady za mimořádný počin!Jde o ocenění za dobrou práci a dosažené výsledky v oblasti nízkoprahových sociálních služeb. ČAS ocenila naše dlouhodobé aktivity v pomoci uprchlíkům a migrantům, kteří prošli detenčními zařízeními. Za Iniciativu Hlavák cenu převzaly Anežka Polášková a Veronika Dvorská.
Ocenění si nesmírně vážíme! My v Iniciativě věříme, že pomoc lidem v nouzi je základní hodnotou mezilidských vztahů. Od roku 2015 poskytujeme nocleh, stravu a materiální pomoc cizincům z českých detencí, kteří bez finančních prostředků přijíždějí na pražské hlavní nádraží. Naše pomoc směřuje k lidem ze zemí zasažených válečnými konflikty nebo extrémní chudobou. Věříme totiž, že bez ohledu na původ, vyznání nebo barvu pleti, každý má právo být člověkem. A tak je potřeba s ním zacházet.
foto Vyjádření Iniciativy Hlavák k současné humanitární krizi na Hlavním nádraží
Iniciativa Hlavák pomáhá lidem na útěku už sedm let. V rámci té doby se podoba naší dobrovolnické práce proměňovala, vždy jsme tu ale byli pro lidi, kteří se z různých důvodů dostali mimo systém.
Cítíme, že to, jak Iniciativa Hlavák v současné době funguje, není v pořádku. Nesouhlasíme s podmínkami, v nichž jsou uprchlíci nucení na nádraží živořit, jsme si vědomi restriktivnosti současného fungování.Koordinátoři i dobrovolníci napříč Iniciativou si uvědomují, že jsou součástí nespravedlivého, restriktivního a nedůstojného systému. Vnímáme ale, že odejít by znamenalo neposkytnout ani základní, naléhavou pomoc lidem na útěku.
Od začátku války v Ukrajině bylo jasné, že se Česko ocitá v bezprecedentní historické situaci a lidí na útěku k nám dorazí obrovské množství. Společně s Organizací pro pomoc uprchlíkům, drážními hasiči, mediky ze 3. lékařské fakulty, Správou železnic a policií jsme vytvořili uprchlické centrum, připravené poskytovat komplexní asistenci: od pomoci s nákupem jízdenek po právní pomoc pro lidi ve specifických situacích. Vše fungující díky stovkám dobrovolníků, kteří se o asistenci a provoz starali. V prvních dnech války nám procházelo pod rukama až sedm tisíc lidí denně. Od té doby se toho ale hodně změnilo.
Naše role, soustředěná kolem infostánků zřizovaných Magistrátem hl. m. Prahy, byla od začátku koncipována primárně jako předání základních informací a pomoc s navigací, doplněná o možnost nouzového přespání, základní potravinovou pomoc, případně pomoc od mediků. V tuto chvíli ale neposkytujeme na svých směnách informace, nýbrž řešíme humanitární krizi. Stovky lidí v nouzi a nedůstojných životních podmínkách, kteří nemají kam jít, se vrací na nádraží.
Současná situace na Hlaváku je den ode dne náročnější a dlouhodobě není udržitelná. Nejsme schopni lidem na útěku poskytovat adekvátní a důstojnou pomoc. Ne bez zásadní pomoci státních institucí.
Důvodů je více:
Jedním z nich je nedostatek jídla. Příděly jsou nastavené na základě předpokladu, že jednotliví uprchlíci přijedou, posilní se a pokračují do asistenčního centra, kde o ně bude postaráno. To se bohužel neděje. Z řady důvodů se k nám v současné době lidé (zpravidla se jedná o romské rodiny) z asistenčního centra vracejí bez ubytování či další podpory a nemají kam jinam jít než za námi. O omezené příděly se tak musí dělit navrátivší se s nově příchozími. Kromě množství je problémem i složení jídla – z nutričního hlediska nebylo koncipované k tomu, aby se z něj dalo žít. Přestože OPU tenhle problém opakovaně a naléhavě hlásí na krizovém štábu a řadě dalších výborů a jednání, pomoc od státu nepřichází. Obavy o výživu uprchlíků se zatím projevily pouze tak, že nám bylo ze zdravotních důvodů zakázáno lidem na útěku rozdávat kávu.
Dalším důvodem jsou možnosti přespání na nádraží. Ty jsou omezené a nemáme kapacity na to, abychom zajistili všem uprchlíkům na nádraží byť jen úplně základní možnost noclehu.
Naše služby na nádraží nikdy nebyly koncipované na dlouhodobý nocleh a v žádném případě nejsou důstojnou náhradou ubytování. Sedmdesát lůžek je v sále, který pro tento účel poskytla Správa železnic. Jedná se o místa pro ty zcela nejzranitelnější, zpravidla těhotné a matky s kojenci. Dalších až 210 lidí může přespávat v přistaveném sedačkovém vlaku. Při běžném fungování je často zcela přeplněný, nejedná se o důstojný či udržitelný způsob nocování a rozhodně není vhodný pro dlouhodobé přebývání.
I tyto kapacity jsou ale často naplněny. Běžně se děje, že celé rodiny spí na studené nádražní podlaze.
Například v sobotu 7. května na nádraží nocovalo více než 400 lidí. Za měsíc duben přespalo na nádraží v součtu nejméně 3 807 lidí. Jedná se o lidi, které je nutné řešit systémově.
Tyto stovky lidí, které na nádraží v současné době nocují, jsou převážně romské rodiny. Ty při snaze žádat o dočasnou ochranu čelí mimo jiné podezření z toho, že se jedná o maďarské občany (kvůli zahraniční politice Viktora Orbána má značná část maďarsky mluvících občanů zemí, které s Maďarskem sousedí, dvojí občanství). Ověřit ztotožnění trvá až deset dnů a po tuto dobu neexistuje pro uprchlíky vůbec žádná podpora. Nevznikla žádná noclehárna, žádný jiný prostor kromě nádraží, a je tedy pochopitelné, že se všichni uprchlíci v podobné situaci vracejí.
Zároveň se na nádraží vracejí lidé, kteří odešli z ubytování, které jim stát přidělil. Zde je nutno dodat, že jednou z mála stálých možností dlouhodobého ubytování, které český stát poskytuje početným romským rodinám, jsou detenční centra, která mají svou povahou velmi blízko k vazebním věznicím. Odchod je v takovém případě lidsky velmi pochopitelný.
Nezanedbatelnou část naší současné klientely tvoří lidé, kteří z různých důvodů nebyli vůbec připuštěni k možnosti žádat o dočasnou ochranu (opět se jedná zpravidla o romské rodiny), případně lidé, kteří nebyli vpuštěni do Německa a dorazili na nádraží opětovně. Pro žádnou z těchto skupin neexistuje nouzové ubytování či systémová právní a sociální pomoc, veškerá zodpovědnost za ně v Praze v tuto chvíli stojí na Hlavním nádraží. Máme zprávy o tom, že v Brně, Pardubicích a dalších městech spí tito lidé na ulicích.
Existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat. Je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě, bez zajištění základních potřeb a bez výhledu na ubytování či začlenění, nikomu politické body nepřinesou.
Pomoc na nádraží bude během uprchlické krize vždycky potřeba. Ekvivalenty našich služeb se poskytují ve městech, kam přijíždějí uprchlíci, po celém světě. Současná situace, kdy místo infostánků a pomoci s navigací fungujeme jako nedostatečná záplata na humanitární krizi, jíž by se dalo za použití systémových řešení téměř zcela předejít, je nedůstojná, vyčerpávající a dlouhodobě neudržitelná.
Zavřít pomoc na nádraží by bylo nesmyslné. Nemůžeme ale dlouhodobě fungovat tak, jako fungujeme teď. Nemáme prostředky, naši klienti trpí, dobrovolníci odcházejí, a nelze se jim divit. Systémová změna v pomoci romským uprchlíkům je nutná. Přes to nejede vlak.
Iniciativa Hlavák
